CZECH LAND ROVER FORUM

Tome tak já jsem spíš překvapen, že jsi nedělal svojí cestovní klasiku tedy měch

Já překvapen nejsem, Contitech měchy drží. Kdysi mi v Alpách prasknul starý měch a rezervní jsem měl doma. Výsledkem byl dojezd k Eliotovi a výměna během 15 minut za měch Dunlop. Tehdy jsem se jenom modlil, ať nemusím až do Olomouce, protože D1 na gumovém dorazu by byla doopravdy hrůzostrašná. Doma jsem potom vyměnil i druhý měch. Tyhle vydržely 3 roky a předloni oba explodovaly, bez nějakého varování. Nasadil jsem rezervní a koupil 4 kusy nových Contitech, 2 jsou na autě a 2 rezervní vozím sebou. Takže se už nemůže stát, že by mi měch prasknul, když mám sebou náhradní, to je přece jasné.

to jsou ty murphyho zakony, vzdy se posere to co nemas s sebou

Přesně tak, proto jsem si vzal sebou rovnou 2 rezervní náboje kol, aby se to nepokazilo. A ono to fungovalo.

Tak se pomalu prokousávám obrázky... Tudy jsme jeli, bohužel jsem si to včas nestáhl z GPS a chybí tam kousek mezi Istanbulem a Bursou, ale to bylo stejně jenom po silnici a trajektem.
Celkem 6572km a zhruba 750l nafty. Nejvyšší místo bylo 2172 m.n.m. skoro až na vrchol kopce Goljam Perelik v Bulharsku, výš to nešlo, i když jsme chtěli, buďto tam byla v Bulharsku závora nebo cedule se zákazem vjezdu, nebo se tam smělo jenom na povolení v neděli, a nebo v Turecku tam byla vojenská základna. Nejvýše jsme spali v 1750 m.n.m v "kempu" pod horou Uludag v Turecku, několikrát potom v rozmezí 1200-1400 m.n.m., protože tam byl příjemnej chládek a nebyli tam komáři.
Koupání bylo ve 4 mořích - Černém, Středozemním, Egejském a Marmarském. Projeli jsme se po dvou kontinentech, když do Asie jsme přejeli v Istanbulu po mostě přes Bospor a zpět do Evropy to bylo trajektem v Canakkale přes Dardanely. Druhým trajektem jsme si zkrátili cestu z Eskihisaru přes výběžek Marmarského moře.
Offroadu moc nebylo, pokud nepočítám rozbité cesty. Občas při hledání kempu, nebo pokusu vyjet na nějaký kopec, k jeskyni, k vodopádu nebo na vyhlídku. Když už to nešlo kvůli národním parkům, tak jsem to vzali těsně po hranici, a závoru jsme objeli méně používanou cestou, v mapě jí sice kus chyběl, signál pro stažení leteckého snímku tam nebyl, ale cesta nakonec ano. O výjezdu na vyhlídku Orlí oko už jsem psal, díry hluboké přes 1m znamenali, že couvat se určitě nebude.

Jedna ranní z probuzení v Rodopech. Bylo to zhruba 1300 m.n.m a 2,5 km vzdušnou čarou do Řecka. Spalo se výborně, až na koně, kteří se rozhodli ve 3 ráno začít běhat okolo auta a dělat za hlasitých projevů bůh ví co. Furt to ale bylo lepší než nejspíš jezevec, možná ale taky vlk nebo medvěd, co má bručel jednou večer a potom i v noci okolo auta.

Kaňon u města Ulubey - přijeli jsme tam náhodu večer po dešti. Colorado to není, ale i tak je doopravdy veliký. A v okolí je fůra antických měst. Když člověk obuje papírové návleky na boty a vyleze na vyhlídkovou plošinu, která je prosklená, tak přes to sklo má pod sebou víc než 150 m ničeho. A když se trošku soustředí, tak cítí, jak se plošina lehce pohupuje.

Kaňon Saklikent - 18km dlouhý kaňon, kde se dá jít zhruba 2km do hloubky. Jde se vodou, která je většinou lehce nad kotníky, místy ale i nad pas. Postupně se zužuje až na pár metrů, s tím že stěny jsou zhruba 300m vysoké. My jsme tam byli po deštích, takže voda byla mléčně kalná, jinak umí být i čirá. Vstupní necelých 40Kč, vedle vstupu výborný kemp a bazénem a dalším vyžitím. Chce to dobré boty do vody a nepromokavý obal na foťák.

Kayakoy - město mrtvých - opuštěné Řeky po první světové válce, Turci tam nějak nezvládali žít a zbytek dorazilo zemětřesení.

Na čem jsi to jel Tome, AT ??

BFG AT 235/85/R16 - vloni nové, jsem naprosto spokojený.

MadTom píše: ↑07 srp 2019 13:32 BFG AT 235/85/R16 - vloni nové, jsem naprosto spokojený.

Na takové cestování ideální guma. Mě se ani na spotřeba nezdá nějak hrozná. Naložené auto stan velká kala.

No ona ta spotřeba není nijak závratná, ale mám dojem, že dřív byla o zhruba litr menší, a hlavně že když jedeme někde v horách, nebo jenom do pořádných stoupání, že ten vír v nádrži tam je podstatně větší než býval. Něco mi říká, že se budu muset kouknout na turbo, jestli je ještě v kondici, a vůbec věci okolo vzduchu v motoru.

Tak se nám to opět blíží, teda pokud covid a jiní dovolí, chtěli bychom v létě na měsíc opět na výlet a opět do Turecka - tentokrát až na východ, kam nás pustí, a když to úplně dobře půjde, tak na pár dní přes hranice do kurdské části Iráku - mělo by to jít bez víz.

Přesný plán nemáme, zatím, ale pokud máte někdo tipy, kam a na co se podívat, co vynechat a proč, o co se vůbec nesnažit, tak budeme rádi.

V roce 2019 se nám Turecko moc líbilo, a mám li být upřímný, turecká lira byla za zhruba 4 Kč, dnes je hrubě pod 2 Kč, a i když tam mají celkem slušnou inflaci, tak je to stále větší rozdíl oproti době, kdy lira byla za 12 Kč. Dá se tedy očekávat, že běžné neturistické věci nám budou ještě více dostupné než minule, a turistické byly doopravdy drahé jenom v Pamukale a potom některé vstupné, což se dá akceptovat.

Chceme se opět na pár dní kouknout do Istanbulu a potom někudy zhruba "okolo" Černého moře na východ a spodem "okolo" Středozemního moře zpět. Máme jenom měsíc, a na východ Turecka je to zhruba 3000 km, takže si moc vyskakovat nemůžeme, ale zase když to bude stát za to, tak proč ne. Minule jsme fůru věcí našli až po cestě - buďto náhodou, nebo podle místní hnědých dopravních značek, informujících o blízkých památkách a pamětihodnostech. A bylo jich tam doopravdy hodně.