RRC
Napsal: 25 bře 2009 12:21
Po dokončení stavby mého RRC, která probíhala v posledním půlroce v Bělči ( http://www.landroverforum.cz/forum/view ... sc&start=0 ), jsem musel splnit svojí povinost vůči RRC a vzít ho domů na Ostrovy, odkud pochází. Strávil jsem několik dní v RPI Engineering, kteří mi stavěli motor (V8 4,6 l Stage 1) a teď prováděli finální nastavení a upgrade LPG systému.
Vyjížděl jsem ve středu o půl páté ráno, abych stihnul s rezervou trajekt v šest večer z Dunkerque do Doveru. Byla to běžná dálniční rutina s výjimkou faktu, že jsem jel na benzín s pouze 35 l nádrží, takže to znamenalo každé dvě hodiny stavět a tankovat. RRC jel naprosto v pohodě a se spotřebou do 16-ti litrů, pokud jsem se držel 120 - 130-ti km/hod, což mě velmi příjemně překvapilo. Zpátky jsem jel v pondělí večer a s benzínem a LPG v nádržích jsem byl podstatně méně častým návštěvníkem pump. RPI je tradičně laděná anglická firma s anglickou atmosférou, s mnoha zajímavými auty a neodmyslitelným vrakovištěm. To ostatně můžete posoudit sami z fotografií. RPI se nachází poblíž Norwich v Norfolku a tak jsem si udělal 2 výlety na nedaleké pobřeží, abych nasál atmosféru anglického venkova, v hospůdkách si dal sem tam nějaký ten stout, bitter, či ale a popovídal si s místními, na které můj Rangie působil často jako magnet, takže jsem si s navazováním kontaktů nemusel příliš dělat hlavu. Angličanům se moc líbil, takže Bělečskému sanatoriu dělal čest. Angláni byli velmi potěšeni tím, že někdo v tak vzdálené zemi tak dobře pečuje o kus anglické automobilové historie. Loudání se po venkovských side roads a byways s kulisou brumlání spokojeného V8 pod kapotou bylo nezapomenutelné. Navíc mi přálo počasí, v Norfolku vládlo jarní slunce, takže se dalo chodit v krátkém rukávu. Oba výlety proběhly v podvečer, což zase přálo fotografiím s příjemně měkkým světlem.
Vyjížděl jsem ve středu o půl páté ráno, abych stihnul s rezervou trajekt v šest večer z Dunkerque do Doveru. Byla to běžná dálniční rutina s výjimkou faktu, že jsem jel na benzín s pouze 35 l nádrží, takže to znamenalo každé dvě hodiny stavět a tankovat. RRC jel naprosto v pohodě a se spotřebou do 16-ti litrů, pokud jsem se držel 120 - 130-ti km/hod, což mě velmi příjemně překvapilo. Zpátky jsem jel v pondělí večer a s benzínem a LPG v nádržích jsem byl podstatně méně častým návštěvníkem pump. RPI je tradičně laděná anglická firma s anglickou atmosférou, s mnoha zajímavými auty a neodmyslitelným vrakovištěm. To ostatně můžete posoudit sami z fotografií. RPI se nachází poblíž Norwich v Norfolku a tak jsem si udělal 2 výlety na nedaleké pobřeží, abych nasál atmosféru anglického venkova, v hospůdkách si dal sem tam nějaký ten stout, bitter, či ale a popovídal si s místními, na které můj Rangie působil často jako magnet, takže jsem si s navazováním kontaktů nemusel příliš dělat hlavu. Angličanům se moc líbil, takže Bělečskému sanatoriu dělal čest. Angláni byli velmi potěšeni tím, že někdo v tak vzdálené zemi tak dobře pečuje o kus anglické automobilové historie. Loudání se po venkovských side roads a byways s kulisou brumlání spokojeného V8 pod kapotou bylo nezapomenutelné. Navíc mi přálo počasí, v Norfolku vládlo jarní slunce, takže se dalo chodit v krátkém rukávu. Oba výlety proběhly v podvečer, což zase přálo fotografiím s příjemně měkkým světlem.
, zatímco jsou mezi námi tací, kteří mají jednoho LR ze Švýcarska a druhého z Itálie (nebo snad Španělska??) 
