Tazíkův Defík 300 aneb zahradní párty v leže

[MadTom]

Hledal jsem to na googlu pod small head flange screw, a tohle mi z toho vyšlo, že by to mohlo odpovídat.
Zrovna tady bych se inbusu nebál, jinde nerad, když to narezne, tak klasická šestihranná hlava je lepší.

[Tazik1992]

A zpět do minulosti. Konec velkých prázdnin (2021) znamenal přesun k zadní nápravě. Ta až tak nebyla původně v plánu, i když nesla místy známky větší koroze - brzdy, trubky, ale nebylo to od pohledu nic neobvyklého. A hlavně tam narozdíl od předku nic nechcalo. Teda až na samonivelačku. Jenže pak mi přišlo blbé dát hezká "nová" kola na ten zrezlý hnůj.

Výchozí stav - takdle to vypadá ještě "slušně",

tady už přituhuje...

.. a tady po vyndání destiček začaly vyskakovat z pístků kroužky i gumičky

Jsem rád, že jsem se přemluvil k akci, protože u tohodle brzdiče mám silnou pochybnost jestli vůbec brzdil.

Pochopitelně se to neobešlo bez zastávky u nějakého vzdorujícího šroubu, v tomto případě na krytu kotouče. A nejlépe na nejblbějším místě v komůrce spodního držáku tlumiče. Připravený sekáč mluví za vše. Pravda, při kompletní rozborce se dá šroub po sundání náboje s kotoučem upálit z druhé strany flexou.

[Tazik1992]

Ten vzdorující šroub je navíc v závitové vložce, takže doporuču jej před demontáží zkusit minimálně máčet v odrezovači apod. Protože pak se ještě může protočit ta vložka v orezlém plechu a je o zábavu navíc. Kdo by chtěl sundat jen kryt, třeba kvůli čištění, tak by asi musel sundat i náboj. Nebo to nějak "rozsekat". Já jsem pak dával novou vložku z nerezu, stejně tak i šroub.

Všude rez. Ten plechový kroužek na nábojce vypadá vždycky nevinně.

Ovšem pod ním - letokruhy rzi.

Na zadní nápravě jsem změnil nátěrovou taktiku. Konzervaci rzi na dílech náboje tentokrát obstaral nátěr Korroplexem L237. Následoval nástřik Makra Rostprimer, a pak už klasika - multiprimer, barva, lak.

A opět souboj s kotoučem. V té době jsem ještě neměl lis, takže palička dostala zase zabrat.

[Tazik1992]

Drobný obrus a oklep rámu a okolí

Na pružiny je jehlový oklepávač ideální. S patřičně nabroušenými jehlami vyžene rez i z úzkých míst, např. na dosedu spodku pružiny. Pružiny jsem stříkal jen Aluzincem a voskem, cokoliv jiného by stejně popraskalo.

Výstavka na montáž. Zadní brzdové kotouče (FTC3846), které byly rovněž od Delphi (art. BGBG2297) už tentokrát tolik radosti po vybalení neudělaly. Byly jen máčené v oleji bez povrchovky, takže jsem je musel "pozinkovat" ručně.

V nábojce je nové gufero (FTC5268). Těsnění příruby bylo v dobrém stavu, takže šlo znovu použít. Z obou stran je natřené Hylomarkou.

Všechny drážky a nánosy na čepu nápojky se podařilo rounem rozleštit do ztracena. Pod krycím kroužkem i držákem brzdiče je všude montážní pasta. A basta.

[Tazik1992]

Takdle vypadá montáž gufera náboje (FTC4785) pomocí starého šálku od ložiska náboje. Stačí dát přes něj destičku nebo prkénko a jde to samo.

Na náboji hlavně namazat dosedy a mezikruží brzdového kotouče. A dát taky vazelínu mezi pysky gufera.

Na pravém zadním náboji jsem schválně použit pro namazání ložisek vazelínu ze sady DA2381. Je tam náplň 30g pro obě ložiska. Její dostatečnost "potvrdila" i jedna z reportáží v LR magazínu. Takdle vypadá venkovní ložisko po napakování půlkou náplně - je potřené z vnějšku , z boků, a hlavně jsem stříkačkou nadopoval i vnitřní mezery mezi válečky. Zbytek jsem rozetřel po okolí ložiska a šálku.

Pro srovnání - todle se na mě valilo při rozborce...

Až když bylo vše po kupě, tak jsem si při hraní s kotoučem všiml, že na jeho hraně je vyražený údaj o minimální tloušťce - 13mm. Přitom v servisním manuálu i v Haynesovi je uvedeno 12mm. Na různých šopech, kde se disky prodávají je dokonce uvedeno minimum 11mm. No, aspoň že je z čeho si vybírat

[Tazik1992]

Pro úplnost samozřejmě představím i levou stranu.

Obecně před započetím jakékoliv větší renovace doporučuju vyfoukat vzduchem všechna zákoutí - zejména zákoutí držáků a vzpěr pod korbou, příčníky pod korbou a svislé výztuhy boků korby. Až sem se divil, co se tam vejde bordelu. Tady je vidět, že jsem naivně po opravě nádrže namontoval zpátky výfuk v domění, že už tam operovat nebudu...

Auto evidentně dlouho stálo a ptáci z okolního lesa si zřejmě začali myslet, že sem jim tam asi přistavil obří budku, protože začali na rámu bydlet a osrávat na co přišli

Zrovna když sem se chystal k zadní nápravě, tak tu někdo psal, že kvůli sundání brzdičů vzadu musel dát dolů pružiny. To sem se orosil, protože otisk péra na ksichtě bylo asi to poslední, co mi chybělo do sbírky vedle důlků od klíčů a ráčen. No, naštěstí se šrouby brzdiče podařilo povolit normální cestou pomocí kloubu a nástavce.

Repasovat sundané brzdiče bude určitě "radost".

Náplň ložisek levého kola tvořila jakási nedefinovatelná sračka.

[Tazik1992]

Zatímco na upevnění pravé nábojky (a obou předních) byly použity šrouby s pevností 10.9, tak vlevo byly všechny šrouby jen 8.8

Nábojka vlevo byla "excelentní", první a jediná bez nánosů vrstev rzi.

Ani levé straně se nevyhnul očistec.

Upevnění zrepasované nábojky jsem provedl trochu šalamounsky - čtyři šrouby, které jí fixují k držáku brzdiče jsem dal železáky 10.9 a zbylé dva, které jí stahují s přírubou nápravy jsem dal nerezové - ty dva taky nebyla zrovna sranda rozšroubovat. Utahovací momenty jsem použil 65Nm, protože pro zadní nábojky, přestože jsou uchyceny jinak než vpředu, žádný jiný předpis není.

Na zadních nábojích jsem vyzkoušel originální LR zajišťovací podložky. Oproti noname typům mají trochu menší průměr a lépe se ohýbají.

Nastavení předpětí ložisek jsem provedl stejně jako na přední nápravě - pomocí úchylkoměru na hodnotu 0,1mm. Koneckonců, vzadu jsem ponechal původní timkeny. A to i na levé straně, kde na nich ta kaše nezanechala následky.

[Tazik1992]

Při lakování unašeče to chce dát pod maskovací šrouby ještě větší podložky, které vymezí/zakryjí průměr o velikosti hlavy šroubu upevňující unašeč.

Ještě sem to zkoušel zachránit vymezovací podložkou pod hlavou šroubu, ale stejně při utahování lak místy popraskal. Jediné co vydrží i tlak při utahování je vrstva AluZincu.

I nýtovací matici pro prostřední šroub krytu brzdového kotouče je lepší nalisovat před lakováním, protože jinak to pak bortí lak v okolí.

Osazení šroubu do oné matice je taky radost. Určitě přijde k duhu očková ráčnová 10ka. A úzká ruka

[Tazik1992]

A teď trocha rezu z jiného soudku.
Stejně jako zadní crossmemeber, poutaly od začátku mojí pozornost odstáté trojúhelníkové panely za zadními dveřmi, které tak narušovaly ladnou boční linii a aerodynamiku . Zpočátku jsem si myslel, že je to následek montáže pevnostních práhů a něco tam "jen nesedlo".

Ve skutečnosti si opět nesedla kombinace hliník-ocel. Pod spodními nýty panelu byly ocelové podložky, které se nafoukly a odtrhly panel od držáku. Ta úplně dolní se roztrhala na kusy.
Ten zvýrazněný záhyb na panelu tam někdo nechal pro zlost. Kvůli němu nešel panel vyklopit do boku ani vytáhnout dopředu, tak bylo nutné je ohnout a vyškubnout to. Ve finále sem to odříznul.

Podložky zanechaly otisky. A taky způsobily, že hliník kolem děr pro nýty povolil a začal bublat i z lakované strany.

Při řádění v podběhu nešlo přehlédnout, že problém asi roste i kousek vedle - za držákem držáku spodní podpěry zadní sedačky.

Ocelové šrouby procházely skrz dvě neošetřené vymezovací hliníkové destičky. Kdyby tam byl radši kus plastu...

[Tazik1992]

Přístup k šroubům držáku sedačky je výborný. I bez vyndaného panelu. Stačí nasadit a vzpříčit třináctku na maticích a pak pohodlně utrhnout šrouby ráčnou.

A pak už jen odklopit držák, odhrnout koberec a .. a už se to sype. Napřed menší díry...

.. a po očištění ještě větší.

I na boční liště si rez ukousla své...

Tentokrát jsem se nechtěl pouštět do žádné větší akce, bylo třeba šetřit síly. Na kartáčování v kabině jsem převážně použil decentnější plastový kotouč. Následovalo alespoň zakonzervování aluzincem z obou stran, multiprimer, barva, lak.

[Tazik1992]

Při zpětném skládání držáku sedačky jsem na venkovní stranu vyrobil nerezovou platli, která pokrývá i horní třetí šroub držáku. Na vrstvu zinku přišlo ještě několik vrstev vosku, pak keramická pasta, pak nerezová deska a na ní ošetřená jedna z původních alu podložek (no byl jsem líný vyrábět jí také z nerezu). Šrouby (M8x30) jsou rovněž nerezové.

Vnějšek bočního panelu bylo samozřejmě nutné vyšperkovat. Nejprve vytmelení vybublaných míst...

...pak sjednocení povrchu stříkaným primerem...

.. a po vybroušení nástřik barvou a lakem. Ošetření povrchu panelu jsem udělal i z vnitřní strany. Před montáží jsem všechna styčná místa potřel keramikou.

Následovalo přinýtování nerezovými nýty. Spodní dva nýty jsem podkládal nerezovými podložkami.

ty nýty pak ještě přes nějakou šablonu zabarvím, aby to tak nesvítilo.

[Tazik1992]

Tady je ukázka toho, že není barva jako barva. 300vková Epsom Green (kód HAF) alias British Racing Green má hned tři verze. Na můj stroj pasovala světlejší HAF2.

[Tazik1992]

A teď - voser největší - tedy alespoň z toho, co jsem zatím na autě dělal, tak naprosto jednoznačně. Jestli jsem doteďka frfňal nad nějakým urezlým dílem, nechtěnou dírou či zarezlým šroubem, tak to zdaleka nedosahovalo na kvality souboje, který měl ještě přijít a zabavit mě i s odstávkami na cca 5měsíců (září-leden) - sundání samonivelační jednotky Boge a následně vynucený repas horního závěsu zadní nápravy alias A-rámu. Je fakt, že zpětně můžu říct, že už u toho nepadlo tolik úlevových vět jako třeba u opravy rámu. Zjevně jsem se začal s vozem sžívat a zárověň splývat s realitou, že to pravé dobrodružství netkví jen v jízdě v něm, ale i v ležení pod ním.

K sundání samonivelačky mě vedl hlavně viditelný únik z ní, který by mohl být opět zbytečným lákadlem navíc na stk. Ono okecávat proč teče přídavná převodovka je jedna věc, ale pozastavovat se u každé části vozu, kde je nějaká náplň je věc druhá. To než bych všechno před kontrolou z jedné strany otřel, tak už by to na druhé straně zase chcalo. No a důvěru samonivelačky nebudila ani její celková zrezlost a renovovat jí osazenou na autě se mi nechtělo. Při její demontáži jsem měl obavu hlavně z jejího chování, jestli nebude nějak napružená, jestli nevystřelí nebo nebude dělat tlaky při sundavání držáku čepu. Nic takového se nepotvrdilo.

Pro sundání samonivelačky bylo potřeba nejdříve uvolnit čep Áčka a ramena a od jeho držáku. Matky na dvou šroubech skrz ramena šly povolit docela dobře. To, že ani nebylo třeba zajistit hlavy šroubů proti protáčení, bylo varování. To už jsem samozřejmě také máčel a zkoušel povolit i zajišťovací matku dolního čepu pístnice samonivelačky.

Na povolení zajišťovací matky čepu bylo potřeba nasadit znásobené svaly, protože chemické čáry nezabraly. Páku momentového násobiče je vždy potřeba o něco opřít, ale zrovna tady to vycházelo do vzduchu, takže jsem jako virtuální oporu využil hever opřený o přední část diferáku.

Klíč na povolení zajišťovací matky čepu pístnice je třeba (asi, bylo to orezlé) velikost 43 (závit je M40x1,5). Sice jsem si jej vyrobil výbrusem z 41čky, ale stejně to nešlo. Máčení, ohřev, chlazení - nic nezabíralo a navíc to klouzalo a matka měkla. Ani sekáček už nepomáhal. Už sem myslel, že ten čep na pístnici fakt uříznu. Někdo řeže celou tu jamku s čepem, ale nechtěl sem ten vzácný držák zničit. Pozor, do pístnice se nesmí říznout, i ta je prý naplněná hydraulickou kapalinou ! Naštěstí jsem si dal oddych a vychladnul a nakonec i našel pořádný instalatérský hasák, který se zakousl a matka povolila.

Nastal pokus o vytlouknutí šroubů z držáku a ramen. Na tyč jsem si navařil i protiskluzový kroužek. Marně. Šrouby se nehnuly ani o píď.

[Tazik1992]

Tou dobou už jsem vyměnil mojí letní dílnu za zimní....

Teď už bylo jasné, že dolů půjde celé Áčkové paroží. Závěsné šrouby ramen bylo nutné rovněž přemluvit násobičem. Matky byly tak přirezlé, že je pro prvotní povolení nebylo nutné ani jistit proti protáčení. Konce šroubů za matkou je dobré pořádně očisit a namazat, aby pak při vytáčení skrz matku nedrhly. Flexkaři samozřejmě můžou tuhle drobnost přeskočit

Samotným šroubům bylo také potřeba pomoci ven. Pomohla mi montpáka s břibroušeným koncem do břitu pro lepší zakousnutí do hlavy šroubu. A samozřejmě palice.

Tady už sem to nevydržel a znovu sundal výfuk. Při vyndávaní druhého šroubu už jsem byl opatrný a čekal nějaký průser. To byla taková druhá obava, co se vlastně stane až se odpoutá A-rám resp. zadní náprava od šasí. Jestli mi to celé na těch pružinách někam neustřelí či spíše nesklouzne na stranu. Přeci jen jsem to měl postavené na nerovné zahradě, se zadní nápravou na podpěrách, které jsem aspoň trochu dal do roviny. Dokonce jsem dal zpět obě zadní kola v útěše, že jestli to padne, tak mě to díky defí světlé výšce "jen" zlomí rypák nebo žebra, ale nepošle mě to na definitivní vejminek. Ty šrouby z ramen už jsem opatrně vytloukal vleže na boku mimo auto. Už zbýval jen čep....

Ten byl pořád blokovaný o čep pístnice. Pro pohodlné vyháknutí čepu Áčka z držáku na nápravě jsem si heverem přizvedl předek diferáku a zvrátil jej lehce dozadu, aby pak čep hladčeji vyklouznul z díry.
Nic se nikam nehnulo a protože mi to i politicky myslelo, tak jsem přežil

[Tazik1992]

Mechanicky by byl čep asi ještě oukej, vysloveně vakl neměl, ale manžeta byla jasná. Ohnutý šroub po pokusu o vytlučení mluví za vše - bude to boj...

A teď přišla na řadu samonivelačka. Motlitby byly vyslyšeny a čtyři šrouby jejího horního závěsu šly povolit. Dokonce normální cestou - ráčna + kontraklíč. U té dvojice horních šroubů je mi záhadou jak se osazují, když mají hlavy směrem k předku, kde je málo místa za vinglem pod sedačkou. Vytočit pod úhlem se tam s nima nejde, protože jsou vedené v trubkách. Problém je i s jejich vyndáním, protože normální flexka tam nevejde. Jedině nějakou pilčičkou ufiknout hlavy. A při případné montáži nových je pak prostrčit obráceně. Já je tam nechal, protože byly v dobrém stavu, takže je stačilo "naimpregnovat" a zajistit.

Samonivelačka půjde zatím do depozitu, ještě jsem nad ní nezlomil hůl a nevylučuju její návrat. Uvidím jak bude vypadat po očištění. Auto nijak viditelně nekleslo. Správně by tam měli být bez nivelačky jiné pružiny, ale já tomu nebudu dávat žádnou extra nálož, tak to zatím nechám.
Čepy pístnice (díl 575882) se dají sehnat i mimo LR šopy, např. jako A.B.S. Podpora-/ Kloub (220262).

Horší je to s manžetami a spodním dorazem. Koukal jsem, že na zahraničním fóru někdo použil manžety např. z této kolekce na ej-parts.co.uk

[Tazik1992]

A když už bylo dole i paroží, no tak bylo přece "logické" udělat zase drobnou očistu okolí - rám, "strop", příčníky... a držáky ramen.

Ty se evidentně rozhodly držet basu s rameny a záhy začaly při demontáži vzdorovat.
Nejdříve držák vlevo a pochopitelně ten nejblbější z jeho šroubů, těsně u rámu. Nejdřív jsem provrtal matku a ..

.. a pak držák vytrhnul. Následovalo zabroušení zbytku šroubu flexou. Jenže vytlouct prostě nešel. Takže přišla na řadu mikrofrézka a úzký vrtací nástavec k dremelce, díky kterému bylo možné frézovat těsně u rámu a co nejkolměji k díře.

Na pravé straně nastala pěkně symetricky vyvážená situace . Tady ještě navíc blokovala přístup brzdová trubka, která sice jde trochu vyhnout, ale žádná sláva to není. Odpojovat sem jí nechtěl, protože spoje na další části byly pěkně zrezlé a na světe by byl další problém. Zkusil jsem tedy nasadit lamač matic, utáhnul, ještě víc a křup - jenže na špatné straně - břit v prdeli a matka celá A to byl originál lamač od Kukko, žádný shit. Takže návrat ke flexe.

Když ani potom nešel ten zbytek šroubu vymlátit, tak jsem se nevěřícně musel podívat jestli to nějaký soudruh z legrace nepřivařil. Přivařeno rzí. Zabrousil jsem tedy i ten pahýl a ještě za tepla do toho začal řezat. Pak to konečně povolilo.

Pak začal souboj s rameny, který nakonec došel až k jejich odvrtání. Je dobré nechat naživu hlavy šroubů, protože se to dá za ně dobře chytit do svěráku. A navíc i správně kolmo, stačilo jen dobře očistit plochu ramene kolem šroubů a usadit, nebylo třeba žádného složitého nivelování pomocí klínků apod. Vrtal jsem vrtákem (doporuču něco kvalitního - já použil HSS-Co8 s dvojitým precizním výbrusem špičky) o průměru 11,5, díra je cca 13mm.

[Tazik1992]

Vrtání se povedlo, zbyla jen šlupička. Ale i tak držela potvora.

Protože jsem chtěl zachovat neporušený držák vhodný i pro samonivelačku, tak jsem musel vrtat dál i skrz něj.

Pro oddělení levého ramene od držáku bylo nutné natlouct majzlík do mezery mezi nima.

U levého ramene je dobré nedovrtat to až do konce a nechat u hlavy šroubu trochu masa. Pak se při troše štěstí může podařit klíčem povolit zbytek šroubu i s tou šlupkou uvnitř. Mě se to povedlo tak na půl. Můžu konstatovat, že uchycení jen za hlavy šroubů a dosednutí na plochu ramene bylo pro kolmé vrtání dostačující a ke škrtnutí otvorů ramen ani čepu nedošlo.

Následovala demontáž silentbloků z ramen. U toho prvního jsem schválně ještě zkusil hrubou mechanickou cestu - rozříznutí silentbloku napůl v domnění, že snad povolí rozpěrný tlak a pak se jej podaří vyklepat.

[Tazik1992]

No, ze začátku to vypadalo trochu slibně, když se dařilo oddělit jednu stranu od ramene, ale nakonec nepomohlo ani další říznutí do kříže. Vypalovat gumu plamenem už se mi nechtělo, ale myslim, že už by to pak asi vypadlo v pohodě.

Doma už byl totiž připravený lis a to byl úkol pro něj. Jenže, čím to vylisovat, toť otázka. Furt jsem bloumal po garáži a jejím okolí a hledal něco vhodného na adaptér. Nový silentblok ma vnější průměr 41mm, tak jsem potřeboval něco z průměrem ideálně 40mm, aby se to uvnitř nekouslo. A o moc menší to být zase nemůže, jelikož by to mělo tendenci zalézat do vnitřku vnějšího prstence silentbloku a roztahovat jej. Nejdřív mě napadlo použít šálek od ložiska - typ 6203 má vnější rozměr přesně 40mm, jenže to bych jich musel skládat víc na sebe a nejlépe je ještě svařit. Nakonec přišla spása ze šuplíku s gólami v podobě vořechu č.27 v zesílené kované variantě od m7, vnějšek přesně 40mm, hurá. Bylo potřeba jen zarovnat dosedovou hranu.

Sedlo to perfektně. U obou ramen jsem vždycky vylisoval střed silentbloku a pak přes vořechový adaptér zbytek. Na druhém rameni jsem ani nedělal prořezy pilkou. Na tom prvním (byť prořezaném) bylo na uvolnění třeba 10tun, na druhém 12t, pak už to šlo ve skocích po 5tunách.

Po vylisování je dobré vyčisiti nejen vnitřní stěnu otvoru pro silentblok, ale i udělat drobný náběh z lisovací strany.

Pro nalisování nového silentbloku se opět osvědčil starý brzdový pístek (pr.46). Otvor pro silentblok jsem pro snažší vklouznutí (a budoucí snažší vylisování) potřel montážní pastou.

[Tazik1992]

Samozřejmě, že ramena a držáky prošly renovačním procesem, bla, bla, bla...
A je tu únor 2022 a s ním montáž držáků ramen. Zkušenost s vyndaváním byla ještě v živé paměti, takže pasta tekla proudem. Šrouby jsem dal ocelové 10.9, ale matky z nerezu A4-80.
Pro milovníky adrenalinu doporučuju při nandavání levého držáku nechat namontovaný držáček závěsu výfuku. Dostat tam matku je pak lahůdka

Pro přidržení matek v úzkých místech mezi výztuhami je dobré mít připravený úzký klíč. Já použil 17ku na matky trubkových spojů, která se vešla akorát, takže jsem nemusel zabrušovat nějakou standardní.

Před montáží ramen a držáku čepu určitě doporučuju předem vyzkoušet průchod šroubů celou sestavou. Obzvláště pokud jde o sborku po takové story jakou jsem absolvoval já - zárez a odvrtání.
Otvory pro půlpalcové šrouby jsou opravdu těsné !

Čas skládání. Nejdřív jsem osadil jen tak na volno čep a pak k němu přidal pravé rameno, protože to se dá při manipulaci (a před zasunutím prvního šroubu) pohodlně opřít o diferák. Namazání otvorů i šroubů pastou považuju za nezbytnost !

A pak levé rameno.

[Tazik1992]

Pak už stačilo přitáhnout těsněji čep k držáku nápravy a zvrátit jej, aby šel prostrčit druhý šroub držáku. Ten čep doporučuju předtím trochu rozhýbat, nový je tuhý.

Při rozhýbání čepu je dobré si i natočit jeho šroub, aby otvor pro závlačku vyšel pokud možno kolmo na nápravu. Mě vyšel šikmo a furt sem ho tam při dotahování naháněl a závlačka šla i hůř roztáhnout.
Matice čepu (klíč 32) má být utažená na moment 176Nm, mě to vyšlo na správnou pozici pro závlačku na 170Nm.

Informace o utahovacích momentech pro tudle část vozu jsou taky skoupé.
Např. Haynes píše jen toto
Upper link:
Mounting bracket bolts.....47Nm (držáky čepů ramen na příčníku)
Balljoint bracket bolts......176Nm ??
Pivot bolt ................176Nm (čepy/šrouby 3/4UNF pro zavěšení ramen)
Upper link balljoint nut.....176Nm (zajišťovací matka čepu)
Sranda je, že všechno se u anglánů jmenuje "mounting bracket" (montážní držák), ale názvy bývají vůči popisům v obrázcích nejasné.
Hlavně bylo nejasné jakým momentem utáhnout dva šrouby spojující obě ramena s držákem čepu. Jestli jsou to balljoint bracket bolts ?? Nebo jsou to zajišťovací šrouby na přírubě čepu ??
Jako, 176Nm se mi na šrouby cca M12 o neznámé pevnosti zdálo docela hodně. Nakonec jsem je utáhl dle uvážení na 100Nm.

Snad už je nejhorší za mnou