Poprvé s DEFENDREM v Alpách .
Napsal: 01 bře 2012 13:48
Do letošní zimy jsem neměl žádnou zkušenost se čtyřkolkami . Defendra jsme pořídili pro jeho 3,5 t závěs.
V Krušných horách jsem poprvé testoval co tento klasik ve sněhu dokáže . Poněkud zklamaný jsem zjistil , že bez přední a zadní uzávěrky se teplém sněhu dokáže zahrábnout i v poměrně lehkém terénu, ale stačí málo připomoct (kobereček pod protáčené kolo) a vyjede. Pustil jsem se i do zcela zaváte cesty s už dosti utemovaným sněhem po kolena . Nejlepší technikou bylo, jet na redukovanou jedničku a volnoběh . Pozn na voze jsou zimní pneu s civilním vzorkem . Ujel jsem několik 100 m a zastavila mě až jako by kolmá zeď sněhu před předními koly, kterou kola nerozrušily a ani nepřelezli . Při vycouvání byla ve snehu otisklá vana motoru. To už se offroad předvedl.
Situaci kdy Defender předved co umí, nastala letos v únoru v rakouských Alpách za Salzburkem . Týdenní lyžování bylo poznamenané trvalým sněžením a špatným počasím. Vyškrabat se k penziónu ve stráni na to stačila jakákoliv čtyřkolka nebo řetězy Vyjet ráno z parkoviště s 40cm napadlého sněhu tam už jakákoliv čtyřkolka nebo řetězy nestačily . Buď odházet , nebo Defender. Ten problémy neměl.
Uprostřed týdne podmínky na sjezdovkách nebyly ideální a tak odjíždíme z Mulbachu do Zell am See . Jsou teploty okolo nuly, hodně sněží , silně fouká. Před námi je přejezd sedla s n.výškou 1320m . .Jedná se o normální okresku, pouze stoupání na trase je často značeno 15 % .
Za vesnicí v prvním kopci končí všechno co má náhon na jednu nápravu. Překážka č.1: kluzká cesta velmi nahoru. Auta trčí v prostřed cesty za nimi jsou vyklouzané stopy . Díky čtyřkolové koncepci lehce předjíždím z leva z prava . Musím li zastavit , bez problému se rozjíždím . Po pár kilometrech najíždíme do oblasti s vyšší vrstvu sněhu. Překážka č.2: 20-30cm sněhu Stále padá . Ostatní vozy se otáčí a končí. Defender nemá problémy , je vysoký . Pokračujeme dál. Vyjíždím na otevřený terén v sedle . Překážka č. 3: tím jak vítr strhává sníh je nulová viditelnost. Sněhu na vozovce přibývá . Z rádia slyšíme , že Rakouská silniční služba rezignuje vyhlašuje tento pas za nesjizdny a uzavírá jej . My v podstatě po slepu pokračujeme. Teplovzdušné Vebasto příjemně topí Defender se brodí sněhem a já se potím , fakt nic nevidím . Občas se vynoří trasovací tyč. V zatáčce je problémem zjistit, z které strany ji najet. Konečně opouštíme pláň s jejím nepříjemným větrem a horskou cestou se spoustou zatáček se spouštíme dolů . Do prvního šlápnutí na brzdu jsem si myslel, že nic horšího něž jízda v bílé tmě mně nečeká. Omyl. Překážka č. 4: prudký spád a ukrutně kluzká silnice . Při brždění dvoutunové auto neříditelně sáňkuje a a vůbec nespomaluje . Držím pravou ruku na ruční brzdě, pripraven překývnout zadek vozu. Okolo cesty jsou dvoumetrové vyfrézované zledovatělé mantinely . Nakonec vůbec nešahám na brzdy a jenom brzdím motorem . Které auto zabrzdíte pouze na motor v 15 % svahu na rychlost chůze ? Defendra ano . A tak s absencí jakékoliv elektroniky pouze na hřídele , ložiska, zuby a skříně plynule a pomalu vykružuji vlásenky . A jde to velmi dobře . Po pár kilometrech přistáváme v první vesnici a odtud už jsou podmínky standardní .
Závěrečné poznámky :
Defender byl 6ti kval . Dlouhá 6ka je na dálku suprová . Velmi krátká jednička byla při sjezdech k nezaplacení . Ještě jednou bych vypíchl jak pouze mechanická čtyřkolka při jízdě krokem může být možná lepší řešení něž elektronické přibržďovací systémy které při malé rychlosti nemají prostor k plné funkčnosti .
Místní horalé hodně používájí čtyřkolky . Ale žádné brutálně upravené offroudy . Když jim nestačí městské SUV tak mají v zásobě starší traktory 4x4 na kolech řetězy .
Dále mě překvapilo jak místní když bylo naklouzáno jeli pomalu. Klouže , jedu z kopce tak klidně krokem . To u nás v Čechách jsme víc soutěžáci.
Všechno co bylo na silnici služební - pošťák , autobus , mlíkař , popelář mělo řetězy.
V tom fukejři nahoře v sedle, jsem používal brýle se žlutooranžovým filtrem , které mírně zlepšovaly bídnou viditelnost. Spolujezdec se několikrát ptal jak je možné , že něco vidím .
V Krušných horách jsem poprvé testoval co tento klasik ve sněhu dokáže . Poněkud zklamaný jsem zjistil , že bez přední a zadní uzávěrky se teplém sněhu dokáže zahrábnout i v poměrně lehkém terénu, ale stačí málo připomoct (kobereček pod protáčené kolo) a vyjede. Pustil jsem se i do zcela zaváte cesty s už dosti utemovaným sněhem po kolena . Nejlepší technikou bylo, jet na redukovanou jedničku a volnoběh . Pozn na voze jsou zimní pneu s civilním vzorkem . Ujel jsem několik 100 m a zastavila mě až jako by kolmá zeď sněhu před předními koly, kterou kola nerozrušily a ani nepřelezli . Při vycouvání byla ve snehu otisklá vana motoru. To už se offroad předvedl.
Situaci kdy Defender předved co umí, nastala letos v únoru v rakouských Alpách za Salzburkem . Týdenní lyžování bylo poznamenané trvalým sněžením a špatným počasím. Vyškrabat se k penziónu ve stráni na to stačila jakákoliv čtyřkolka nebo řetězy Vyjet ráno z parkoviště s 40cm napadlého sněhu tam už jakákoliv čtyřkolka nebo řetězy nestačily . Buď odházet , nebo Defender. Ten problémy neměl.
Uprostřed týdne podmínky na sjezdovkách nebyly ideální a tak odjíždíme z Mulbachu do Zell am See . Jsou teploty okolo nuly, hodně sněží , silně fouká. Před námi je přejezd sedla s n.výškou 1320m . .Jedná se o normální okresku, pouze stoupání na trase je často značeno 15 % .
Za vesnicí v prvním kopci končí všechno co má náhon na jednu nápravu. Překážka č.1: kluzká cesta velmi nahoru. Auta trčí v prostřed cesty za nimi jsou vyklouzané stopy . Díky čtyřkolové koncepci lehce předjíždím z leva z prava . Musím li zastavit , bez problému se rozjíždím . Po pár kilometrech najíždíme do oblasti s vyšší vrstvu sněhu. Překážka č.2: 20-30cm sněhu Stále padá . Ostatní vozy se otáčí a končí. Defender nemá problémy , je vysoký . Pokračujeme dál. Vyjíždím na otevřený terén v sedle . Překážka č. 3: tím jak vítr strhává sníh je nulová viditelnost. Sněhu na vozovce přibývá . Z rádia slyšíme , že Rakouská silniční služba rezignuje vyhlašuje tento pas za nesjizdny a uzavírá jej . My v podstatě po slepu pokračujeme. Teplovzdušné Vebasto příjemně topí Defender se brodí sněhem a já se potím , fakt nic nevidím . Občas se vynoří trasovací tyč. V zatáčce je problémem zjistit, z které strany ji najet. Konečně opouštíme pláň s jejím nepříjemným větrem a horskou cestou se spoustou zatáček se spouštíme dolů . Do prvního šlápnutí na brzdu jsem si myslel, že nic horšího něž jízda v bílé tmě mně nečeká. Omyl. Překážka č. 4: prudký spád a ukrutně kluzká silnice . Při brždění dvoutunové auto neříditelně sáňkuje a a vůbec nespomaluje . Držím pravou ruku na ruční brzdě, pripraven překývnout zadek vozu. Okolo cesty jsou dvoumetrové vyfrézované zledovatělé mantinely . Nakonec vůbec nešahám na brzdy a jenom brzdím motorem . Které auto zabrzdíte pouze na motor v 15 % svahu na rychlost chůze ? Defendra ano . A tak s absencí jakékoliv elektroniky pouze na hřídele , ložiska, zuby a skříně plynule a pomalu vykružuji vlásenky . A jde to velmi dobře . Po pár kilometrech přistáváme v první vesnici a odtud už jsou podmínky standardní .
Závěrečné poznámky :
Defender byl 6ti kval . Dlouhá 6ka je na dálku suprová . Velmi krátká jednička byla při sjezdech k nezaplacení . Ještě jednou bych vypíchl jak pouze mechanická čtyřkolka při jízdě krokem může být možná lepší řešení něž elektronické přibržďovací systémy které při malé rychlosti nemají prostor k plné funkčnosti .
Místní horalé hodně používájí čtyřkolky . Ale žádné brutálně upravené offroudy . Když jim nestačí městské SUV tak mají v zásobě starší traktory 4x4 na kolech řetězy .
Dále mě překvapilo jak místní když bylo naklouzáno jeli pomalu. Klouže , jedu z kopce tak klidně krokem . To u nás v Čechách jsme víc soutěžáci.
Všechno co bylo na silnici služební - pošťák , autobus , mlíkař , popelář mělo řetězy.
V tom fukejři nahoře v sedle, jsem používal brýle se žlutooranžovým filtrem , které mírně zlepšovaly bídnou viditelnost. Spolujezdec se několikrát ptal jak je možné , že něco vidím .