CZECH LAND ROVER FORUM

Naištaloval som Triple-R 750 s pozičným osvetlením. Relátkam som dal zbohom, treba ísť s dobou... Namiesto relé (pre spínanie diaľkových) som použil HEXFET tranzistor (IRF4905) s pomocným NPN tranzistorom (MPSA06) a dvoma odpormi (1K a 10K) a diódovým sčítacim členom OR (BYT16P-400 alebo 2x1N400x) pre združenú funkciu obrysové/DRL. Oproti originál držiakom(https://www.lazerlamps.com/home/vehicle ... land-rover), ktoré sú uchytené o plastovú masku, moja konštrukcia je uchytená o prednú priečku...tam kde sú klaksóny... voilà! https://www.lazerlamps.com/home/lights/ ... tion-light

Pekna pracika...


Sent from my iPhone using Tapatalk

Mohol by si dat popis ako si to zapijil ten tranzistor.. a kam. Ak chces

Odoslané z Redmi 5 pomocou Tapatalku

Tuze pekny. A presne to mam v planu!
Nemel bys nekde fotku vyriznuti te masky? Nejde o rozmery. Spis system jak jsi to delal. Dekuju

matozv píše: 05 úno 2019 11:09 Mohol by si dat popis ako si to zapijil ten tranzistor.. a kam. Ak chces

Odoslané z Redmi 5 pomocou Tapatalku

Vychádzam z elektrickej schémky zapojenia vozidla L319 Discovery 4 MY2016 Electric Diagram VIN 777507.pdf, strana 138 a potom strana 141, kde je priamo rozkreslný konektor hlavného svetlometu s popisom jednotlivych pinov. Jedna sa o piny (na konektore káblového zväzku...C0009-[číslo pinu], resp. C0011-[číslo pinu]) označené ako: diaľkové...C0009-10, obrysovky...C0009-2, DRL...C0009-8, tlmené svetlo...C0009-11. GND, teda zem, kostra je na uzemňovacom bode, ktorý vidno po vybratí hlavného svetlometu. Elektrická schéma zapojenia LRD4-časť predné svetlá je tu... http://www.toudy.sk/schemky/lrd4/LRD4_R750.pdf

Badus píše: 05 úno 2019 12:04 Tuze pekny. A presne to mam v planu!
Nemel bys nekde fotku vyriznuti te masky? Nejde o rozmery. Spis system jak jsi to delal. Dekuju

Použil som priamočiarku a potom na jemnejšie doladenie pilník+brúsny kotúč. Najprv na hulváta a potom na jemno.

Hezké, jenom k tomu schématu drobný dotaz - něco jako blokovací kondenzátory a přepěťové ochrany jsi tam nedával? Já jenom, že automotive normy na elektroniku jsou docela tvrdé a jsou vymyšlené tak, aby ta elektronika v autech přežívala. V tom má výhodu relé, z principu svojí funkce je odolné proti různým přepětím a podobným nepravostem.

MadTom píše: 05 úno 2019 13:07 Hezké, jenom k tomu schématu drobný dotaz - něco jako blokovací kondenzátory a přepěťové ochrany jsi tam nedával? Já jenom, že automotive normy na elektroniku jsou docela tvrdé a jsou vymyšlené tak, aby ta elektronika v autech přežívala. V tom má výhodu relé, z principu svojí funkce je odolné proti různým přepětím a podobným nepravostem.

Relátkam som dal zbohom-sú pomalé a rušia, preto tranzistory ako napr. HEXFET, ktorý má aj ochrannú diódu...,IRF4905 je v pohode-nemá sa čo stať a ani chladič nepotrebuje, stratový výkon je 288mW, parametre HEXFET Idss=74 A, Uds=55 V, Ugs=20 V, Pd=200 W, Rds= 0,02 Ohm, Dioda= ANO, pracovná teplota -55C až +175C. Tranzistor MPSA06 je šuplíkový, parametre Ic=0,5 A, Uce0=80 V, Ucb0=80 V, Pd=0,625 W, h21E=100, pracovná teplota -55C až +150C. Veľké rezervy. Vhľadom na fakt, že riadiaca jednotka svetiel (Body ECU)je osadená výstupnými FET tranzistormi (a tie už majú ochranu), tak je to v pohode. Výpočty súčiastok sú hlbko pod max. limitmi. spomínaných polovodičov. Elektronika mi funguje k plnej spokonosti. Uvedená elektronika je v krabičke a dostatočne zabezpečená proti vonkajším vplyvom-však auto, to všetci vieme.
Odrušnie je na strane LAZERLIGHT svetiel-tam je PWM menič s prúdovými zdrojmi pre vysokovýkonné biele LED.
Kto chce môže použiť relátka-doporučujem k cievke relé zapojiť antiparelelne diódu napr. typ 1N400x.

Myslím že jsi mě úplně nepochopil. Parametry součástek jsou jedna věc, reálné signály které se v autě mohou vyskytnout je věc druhá. Proto vznikly normy, které řeší požadavky na elektroniku v autech.
Relátko rušit může, ale jak sám píšeš, tak se to dá hodně omezit to paralelní diodou, nebo alespoň odporem. Na druhou stranu, pokud nemáš u těch použitých spínacích tranzistorů žádné omezení strmosti hran, tak mohou rušit ještě víc - protože na rozdíl od relé jsou mnohokrát rychlejší, tak není zaručeno, že při přepnutí třeba několikrát rychle nezapnou a nevypnou, než se ustálí. Stejně tak není jisté, že když se k té elektronice přiblíží třeba mobil, že ty tranzistory nesepnou, protože jsou o hodně citlivější než relé. A druhá strana věci - co se stane, když někde bude zkrat na kostru nebo na +12V, nebo když se některý drát uklepe? Toto jsou v autě docela běžné věci, které se prostě stávají. A jako takové třešnička na dortu, se kterou bylo vždy hodně práce, automotive normy požadují, aby věci ve 12V autě vydržely krátkodobě 80V přepětí, a ten zkušební impulz není zrovna slabý - tuším až 2A. A je to kvůli tomu, že třeba od těch relátek můžou být v palubní síti docela velké napěťové špičky. Aby se to celé dalo zjednodušit, existují součástky v automotive provedení, které mají typicky větší zaručovanou odolnost proti přepětí.

MadTom píše: 05 úno 2019 14:21 Myslím že jsi mě úplně nepochopil. Parametry součástek jsou jedna věc, reálné signály které se v autě mohou vyskytnout je věc druhá. Proto vznikly normy, které řeší požadavky na elektroniku v autech.
Relátko rušit může, ale jak sám píšeš, tak se to dá hodně omezit to paralelní diodou, nebo alespoň odporem. Na druhou stranu, pokud nemáš u těch použitých spínacích tranzistorů žádné omezení strmosti hran, tak mohou rušit ještě víc - protože na rozdíl od relé jsou mnohokrát rychlejší, tak není zaručeno, že při přepnutí třeba několikrát rychle nezapnou a nevypnou, než se ustálí. Stejně tak není jisté, že když se k té elektronice přiblíží třeba mobil, že ty tranzistory nesepnou, protože jsou o hodně citlivější než relé. A druhá strana věci - co se stane, když někde bude zkrat na kostru nebo na +12V, nebo když se některý drát uklepe? Toto jsou v autě docela běžné věci, které se prostě stávají. A jako takové třešnička na dortu, se kterou bylo vždy hodně práce, automotive normy požadují, aby věci ve 12V autě vydržely krátkodobě 80V přepětí, a ten zkušební impulz není zrovna slabý - tuším až 2A. A je to kvůli tomu, že třeba od těch relátek můžou být v palubní síti docela velké napěťové špičky. Aby se to celé dalo zjednodušit, existují součástky v automotive provedení, které mají typicky větší zaručovanou odolnost proti přepětí.

Antiparalená dióda je liek-odpor určite nie, to sa dočítaš v každej literatúre. Jasné, práve to čo popisuješ som testoval s mobilom s priebehajúcim hovorom aby bol výkon na vysielacej časti mobilu..., všetko funguje. Na Faradyovu klietku nemám a ani na iné laboratórne prístroje. Skrat...všetky jestvujúce prívody na, ktoré som sa pripájal sú istené výrobcom-už nie je čo riešiť. Prívod pre moje ovládanie je istený hned pri + svorke aku.-tým pádom vyriešené. Ak máš okrem kritického pukázania teóriou, tak daj vylepšovací návrh, budem rád a vylepším to aj pre ostatných. Som prístupný vylepšujúcim návrhom k dokonalosti.

Zkrat není o tom, jestli ti to vyhodí pojistku, ale co to udělá s tou elektronikou co jsi stvořil. Testování mobilem je sice hezká věc, ale z toho že probíhá hovor nevíš ani na kterém pásmu ani s jakým výkonem. To už je lepší vzít radiostanici (stačí ručka), na 150 MHz a 450 MHz pásmo, nastavit plnej výkon (tedy okolo 5 W) a s krátkou anténkou kolem toho zařízení za provozu přejet. Takto jsem dělal rychlé testy i u koupené elektroniky - tam kde mobil nevadil, tak tohle bylo dost často konečná, co u lékařského přístroje v sanitce, kde se vysílačky používají byl docela problém.
Odpor nebo dioda paralelně k cívce relé - v autech se používá oboje, oboje má své výhody a nevýhody - Tyco k tomu má docela pěkně zpracovanou dokumentaci co a proč.
Co bych doplnil - blokovací kondenzátory jak na ovládací vstupy, tak k gate toho FETu - na vstupy proti VF, do gate aby se to celé trošku zpomalilo. Přepíná se to občas, takže krátký přechodový děj nevadí, není to spínaný zdroj, kde to kmitá furt. Dále potom omezovací diody lépe transily na vstup do toho ovládacího tranzistoru, směrem ven oddělené malýma sériovýma odporama, aby se případné přepětí mělo na čem rozložit. A hlavně tomu tranzistoru nějak definovat klidový stav báze - pull down nebo pull up odporem, aby bylo jasné, co to bude dělat, když ten drát co vede z báze přes 10k odpor ven nebude připojenej a šáhne se na něj třeba rukou. A osobně bych použil ten FET s větším maximální napětím, aby ani náhodou nehrozilo, že ho prorazí nějaká špička v palubní síti, na výběr je těch součástek dost.
Nevím jak to máš mechanicky provedené, ale v autě by to mělo být schopné fungovat alespoň od -40°C, když v zimě budeš na Šumavě, po +50°C, pokud to nebude ohřívané od motoru nebo od sluníčka v létě. Zima se dá otestovat v mražáku, alespoň něco, teplo fénem na vlasy. A z hlediska dlouhodobé trvanlivosti to celé pořádně zalakovat, ať to v autě neshnije, ona stačí kondenzující voda.