

Sent from my iPhone using Tapatalk
Moderátor: Acon
čas sou prachy...
A ještě dotaz - je to origo TDV6 2,7? Nebo 3,0?
marianh píše: 11 zář 2019 13:50 Osobne si myslim ze keby to bolo klukou tak by ju Land Rover v novsich autach potichu vymenil za lepsiu.
To ze to stale nie je odstranene asi znamena ze problem je vacsi.
Hlavne už treba pochopiť jednu hlavnú vec. To nie je výrobná chyba ani žiadna vada. Je to zámer.marianh píše: 11 zář 2019 13:50 Osobne si myslim ze keby to bolo klukou tak by ju Land Rover v novsich autach potichu vymenil za lepsiu.
To ze to stale nie je odstranene asi znamena ze problem je vacsi.
Jo, souhlasím. Nicméně jsem četl, že D4 s 3,0 se snažili v tomto ohledu zlepšit. Jak je na tom blok - v čem je jiný oproti 2,7? Má třeba jinak kanály na chlazení? Sice jsou případy, že 3,0 praskla taky, ale dle statistiky méně (vím, že je i méně dat oproti 2,7...)marianh píše: 11 zář 2019 13:50 Osobne si myslim ze keby to bolo klukou tak by ju Land Rover v novsich autach potichu vymenil za lepsiu.
To ze to stale nie je odstranene asi znamena ze problem je vacsi.
Zdar,Hanys_a_Kaca píše: 12 zář 2019 10:12 Většina z nás má todle nadějné hledání teoretického východiska za sebou, třílitry padají taky a k čemu nám bude, že budeme spekulovat o kompresním poměru? Ale abych teda jako naskočil na tudle fantazírující notu, tak bych ke kompresnímu poměru potřeboval taky plnící tlak, resp. na druhé straně toho železa, pokud se nedoberu tlaku nad pístem mi asi stačí informace o krouťáku a nemám dojem, že by třílitr měl třeba poloviční krouťák, abychom si mohly myslet, že ta klika v něm běhá nějak nalehko a proto se bude ráda kroutit...
A když už je to vlákno takového teoretického fantazírování, tak ač jsme se teda zase jako všichni uklidnili, že fakt praskaj ty origo kovaný kliky, tak bych ještě v rámci teorie technologie tváření chtěl upozornit, že se vyhodnocuje něco jako stupeň prokování (omlouvám se pokud je to špatně termitologicky), kdy jde zhruba o to, kolik objemu se přetvoří během kování, rozhodujíccí je výsledný tvar, velikost acharakter a orientace zrn. Třeba ty fotky z muzea skoda, co jsem dával ukazují, že tam je prvotní vstup do kovacího procesu tyčovina, třeba už válcovaná ocel - to by bylo asi z pohledu materiálu vhodnější než odlitek, kde pokud se ten odlitk blíží tvarem výsledku, tak samozřejmě můžou být oblasti s malým nebo žádným prokováním... Obdobné je to i s přebytkem materiálu. Pokud je materiálu o dost víc, tak se musí přetvořit až do odstřižků, ale pokud je ho skoro přesně... Nemusíme si říkat, že se šetří na materiálu, na energii strojů, operace (počet cyklů), apod. Snaha je udělat ten první odlitek pochopitelně podobný výsledku, existují simulační analýzy, které potvrdí, že změnou tvaru dojde k "dostatečnému" prokování v klíčových místech a tento rozdíl objemů se pochopitelně minimalizuje s ohledem na celkovou energii procesu.
Dřív když jste chtěly dvacekilou klikovku, tak do te zapustky někdo hodil 25 kg tyč a bouchalo se do toho, dokud nebyla hotová klikovka, dneska na dvacetikilou klikovku vložíte 20,5 kg odlitek, provedete jeden polibek a máte kovanou klikovku.
Chyba je v návrhu tvaru a v chování bloku, snažit se to vyřešit teoretickýma úvahama o technoligii výroby,, nebo se hádat: ta je litá, ta kovaná...
Hodne sa to riesilo na juhoafrickych, australskych forach.
No já se už bojím zeptat, páč jsem tady asi za rejpala, ale měřil někdo někdy ten blok se zlomenou klikou o kolik je kde prohnutý?myso87 píše: 12 zář 2019 15:50 A jak je mozne, ze tak kratky blok sa dokaze zohnut. To mi hlava nebere.