Montérky, tedy přesněji pracovní oděv, nejlépe zachovalý, slušný a s velkým logem firmy na zádech. Nejlépe cizí firmy. To je úžasná věc, kam se v nich člověk dostane a vůbec se ho neptají, jestli tam má vůbec co dělat. A nejvíc se diví, když se takovej člověk přijde slušně ohlásit, protože to tam nezná.

Ale hlavně že po něm nejdřív chtějí doložit všechna možná školení zaměstnanců, která dělá pouze spřátelená firma a nikdo jiný.
A s tím příjezdem z ciziny zpět do ČR má bohužel Hanys pravdu. Nám na to stačily 3 týdny na Balkáně letos v létě. To že tady je žrádlo (schválně neříkám jídlo) v hospodě podstatně dražší komentovat nebudu, ale něco jako slušné a pozorné chování personálu k hostům by jeden pohledal, zvláště mimo větší města, kde ta konkurence není. V září, protože bylo ještě venku vedro, jsme si zajeli na výlet do jeskyní u Hranic, a potom jsme se zkusili podívat na pár místních vodopádů. Jeskyně byly prima, vodopády bez vody díky letnímu suchu už méně. No a dostali jsme hlad, tak jsme projeli několik větších vesnic. Většinou bylo zavřeno, a když jsme narazili na restauraci, kde venku stála cedule s poledním menu a vůbec jídelním lístkem, tak nás servírka uvnitř sjela, že je sobota, kuchař tu není, takže nevaří, a že přece kuchař má taky nárok na volno po 6 dnech práce. Odpovědí jí bylo dotaz, na co jsou venku ty cedule s menu, prý že tam žádné nejsou.

Tak jsme hladové děti naložili zpět do auta a jeli dál. Vedle dálnice jsme narazili na motorest, objednali jsme si, docela jim to i šlo. Jídlo rozumné, ale bohužel to na co jsme si zvykli na Balkáně, tedy zeleninu co je čerstvá zelenina, tady bohužel neznali. Takže salát jsme jim vrátili, že takto doopravdy ne. Ani neprotestovali, asi věděli, ale zkusili to.
A s tou ochrankou - na rozdíl od Hanyse, když se nechám ostříhat a zkrátit vousy, vypadám většinou jako člověk. A když se ke mě kolem 9té večer cestou z práce tehdy ještě v Carefouru v Brně přitočil takovej prcek z ochranky a mermomocí se mi chtěl dívat do batohu s pracovním notebookem, tak jsem moc nadšený nebyl. Když mi za ten batoh začal přímo u pokladny tahat, byl jsem nadšený ještě méně a začal jsem se bránit. Byl skoro o dvě hlavy menší, ale měl vysílačku, která mu dávalo pocit důležitosti, jistoty a síly. Jak později zjistil falešný. Policii jsem zavolal sám, s tím, že jsem byl napaden, je mi vyhrožováno, napadení stále trvá. A potom už jsem ho odstrkoval oběma rukama, tak abych mu ani náhodou neublížil. A on si furt nedal říct, když mě kopnul, tak jsem se naštval a vrazil mu facku. To už hlídka policie dorazila - byli poblíž a začala nás, kupodivu oba lustrovat. S hlídkou dorazili další 4 ochrankáři. Docela vytočenej jsem požádal policisty, ať je tak prolustrují, což kupodivu udělali. A po chvilce dohadování, že jediné co jim ukážu je obsah igelitky, která stále ležela s koupenou večeří u kasy, jsem začínal být docela hladovej a čím dál víc naštvanej. To byla ta chybějící večeře. Na upozornění že pracovní notebook který v batohu mám stojí zhruba 250 000Kč (i se softwarem) policisté zareagovali tak, že se zeptali po nějaké kanceláři, kde by to bylo možné zkontrolovat, ať to tam teda neskládám na zem. S tím jsem souhlasil, ale až po té, co se nejdříve podíváme na záznam z kamer, kterých tam měli několik. Tak jsem se odebrali do místního šmírovacího studia a prohlédli záznamy. Policisté s nich jednoznačně zjistili, že napadený jsem byl já, ochrankáři se omluvili a všichni mysleli, že tím to bude hotové. Já jsem požádal policisty o nějaký kontakt na ně, dali mi služební čísla, a šli jsme domů. Dohru to mělo za týden, kdy mi volali a magistrátu, že se chtějí domluvit termínu řešení přestupku

. Policisté to totiž sepsali, předali, a ochrankáři měli problém. Tak jsem jim poslal písemné vyjádření, a tím to pro mě skončilo. Trpaslík dostal symbolickou pokutu. Naštěstí jsem začal jezdit nakupovat jinam.

Celé se to odehrálo hned u pokladem, takže další lidi se docela bavili. Já už méně, a rozhodně bych s ochrankářema nikam nešel.
Drobek - Discovery II TD5 pro ženu, Blufínek - Defender 130 TD5 na ježdění s dětma a mě zbyl už zase jenom Ford Mondeo